
Mimořádně dochovaná židovská čtvrť
Židovská čtvrť se podle památkářů začala rozvíjet v druhé polovině 16. století. Je mimořádně dochovaná, z původních 108 domů bylo zbořeno jen pět. V polovině 19. století v ní vznikla samospráva nazvaná Židovská obec v Třebíči. Právně tato obec zanikla sloučením s Třebíčí v roce 1931.
Židovská čtvrť také byla součástí natáčení seriálu ČT Četnické humoresky, konkrétně dílu 34. Natáčelo se v ulicích Opuštěná a Blahoslavova.
Podle informací telčského pracoviště Národního památkového ústavu byla čtvrť určená k demolici už v 60. letech minulého století, proto nebyly povolené opravy a modernizace, což paradoxně přispělo k dochování původní podoby. Od roku 1990 je čtvrť součástí městské památkové zóny. Individuální památkovou ochranu v ní má 27 domů a kondominií, židovská škola, bývalá nemocnice, tovární komplex koželužny, dvě synagogy a hřbitov.
Židovské město v Třebíči se nachází v části zvané Zámostí, té se také často říká Židy. Zámostí se rozkládá na ploše zhruba šesti hektarů, samotné židovské město má rozlohu zhruba 4,3 hektarů.
České dědictví UNESCO tvoří 16 významných míst. Z toho tři se nachází na Vysočině. Kromě Třebíče je na seznamu Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a pak i historické centrum v Telči.
Nové kameny zmizelých
Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, která je zapsána na seznamu UNESCO.
Jako část města má samostatnou číselnou řadu domů. V části obce žije 327 obyvatel. Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO. V roce 2019 byly v Zámostí umístěny nové kameny zmizelých.
Bazilika měla původně jiného patrona
Bazilika svatého Prokopa je římskokatolický farní kostel farnosti Třebíč-zámek. Tento románsko-gotický kostel byl vybudován na místě původní mariánské kaple při třebíčském benediktinském klášteře přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stal roku 2002 národní kulturní památkou a o rok později se společně s židovskou čtvrtí dostal na Seznam světového dědictví UNESCO. Původním patrociniem baziliky bylo Nanebevzetí Panny Marie. Svatý Prokop se stal patronem baziliky v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho svatořečení, tedy roku 1704.
Turisté v bazilice
Informační centrum v Zadní synagoze navštíví ročně okolo 40 tisíc lidí. Bazilika sv. Prokopa je provozována jako římskokatolický kostel. „Veškeré církevní obřady a farní akce tak mají přednost před prohlídkami. Z výše uvedených důvodů proto doporučujeme prohlídku buď rezervovat nebo se informovat, jaké jsou aktuální možnosti," stojí na webu visitrebic.cz. Jsou ze možné i cizojazyčné prohlídky.
Provoz památek v Třebíči zajišťují tři turistická informační centra TIC. Městskou věž, vodojem a větrný mlýn spravuje TIC Národní dům na Karlově náměstí.
„Návštěvnost baziliky zvedá v hlavní turistické sezoně větší množství akcí včetně speciálních prohlídek," uvedla již dříve ředitelka Městského kulturního střediska Třebíč Nikola Černá.