Změny v americkém křesťanství, politické chování věřících i (ne)náboženskost Donalda Trumpa byly předmětem Týdne bez filtru . Dva odborníci komentovali aktuální tvrdou imigrační politiku, nasazení armády proti vůli místní vlády, rozsáhlé protesty i radikalizaci určitých křesťanských skupin.
Vnitřní politika USA je nesmírně dynamická a v posledních týdnech se projevuje zejména ostrou imigrační politikou a rozsáhlými protesty proti ní i proti politickému přístupu staronového prezidenta Donalda Trumpa. Amerika zároveň zůstává v absolutních číslech největším křesťanským státem na světě, a tudíž je na místě ptát se na politickou přináležitost těchto věřících a na změny v různých amerických křesťanských proudech. V novém Týdnu bez filtru se redaktor Martin Strašák ptá na tento vývoj a události dvou odborníků na Spojené státy, ředitele Občanského institutu Romana Jocha a religionisty Davida Václavíka.
„Aktuální dění, kdy prezident využívá Národní gardu bez souhlasu guvernéra, má obdobu v americké historii. Ale je to dost výjimečné,“ zahajuje svůj vhled Roman Joch a uvádí hned dva příklady, kdy k tomu v minulosti došlo. Řeč je samozřejmě o zásahu kalifornskou Národní gardou v Los Angeles, ke kterému rozkázal Trump, byť bez vědomí a souhlasu tamního demokratického guvernéra. „Naposledy armáda byla takto rozsáhle v ulicích – shodou okolností taky v L. A. – v roce 1992,“ podotýká Joch a rámuje to skutečností, že Trump si z vynucování deportace a imigrační politiky učinil jednu z hlavních vlajkových lodí své kampaně.
Vedle jiného se dostáváme i ke sporu mezi Trumpem a kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem, který prezidenta za využití Národní gardy žaloval. „Trumpova vláda je asi nejžalovanější vládou, možná za celou historii USA,“ opět uvádí Joch pro širší kontext. Rozebírali jsme také, nakolik Trump jedná jako křesťan nebo nakolik jím dokonce je a proč má blízko k vzrůstajícím radikálním evangelikálním proudům. „Někteří evangelikálové vidí v Trumpovi starozákonního Kýra Velikého, který propustil Židy ze zajetí. Jako ctnostného pohana, který ochrání Boží lid,“ uvádí Joch.
„Neradikální křesťany, kteří Trumpa volili, můžou současné tvrdé zásahy proti demonstrantům a imigrantům od Trumpa odlákat,“ doplňuje David Václavík, se kterým probíráme protesty No Kings Day (Den bez králů) a především proměny amerického křesťanství nejen v politice. „Ale i mezi katolíky a protestanty hlavní linie jsou v tom velké rozdíly. U katolíků se dá uvést výstižný příklad, katolíkem je Joe Biden i J. D. Vance,“ doplňuje Václavík. „Důležité je si uvědomit, že pro velkou část křesťanů Trump nebyl první volba, a přesto ho volili. A pro mnohé mohlo být uklidňující, že přece první Trumpovo prezidentství se dalo snést,“ vysvětluje Václavík nejdříve velkou podporu Trumpa napříč křesťany různých proudů a v současnosti naopak výrazný pokles jeho podpory, zejména mezi katolíky a protestanty hlavní linie.
S hodnocením změn ve volebním chování křesťanů by byl David Václavík opatrný. „Co vidím jako nové, je vnímání Donalda Trumpa, kterému se některými křesťanskými kruhy dostává až náboženský rozměr,“ dodává Václavík a podrobně přibližuje teologii prosperity a tzv. Prosperity Churches (Církve blahobytu), se kterými má současný prezident blízký vztah. „Novinkou je, že tyto radikální skupiny, dříve okrajové evangelikální proudy, nazývané například jako identitární, se dnes dostávají do popředí.“ Roman Joch vyzdvihuje naopak to, že jistou náboženskostí byl v minulosti obklopen nejeden prezidentský kandidát nebo prezident, až náboženská očekávání podle něj přinášela třeba kandidatura Baracka Obamy.
S oběma odborníky se dostáváme k mnoha dalším otázkám, ať už k aktuálnímu velkému rozpočtovému zákonu s názvem One Beautiful Bill Act, který prošel dolní komorou Kongresu a nyní putuje do Senátu, dále k vojenské přehlídce uskutečněné v den Trumpových 79. narozenin anebo budoucímu vývoji amerického křesťanství a jeho případné radikalizaci.
Více v novém Týdnu bez filtru .
Autor: Martin Strašák