„Existuje spousta způsobů smrti. A některé jsou lepší, než jiné,“ zaznělo v traileru k filmu 28 let poté (28 Years Later). Celkem nedávno vypuštěná ukázka měla diváky připravit na zběsilou jízdu v děsivém světě, který nastal po kousku 28 dní poté (28 Days Later). Nejprve to tedy působilo, že tvůrčí duo režisér Danny Boyle a scenárista Alex Garland navážou na styl, se kterým v roce 2002 přepsali dějiny hororového zombie žánru. Nyní to ale vypadá, že se žádných zajetých kolejí držet rozhodně nehodlají.
ČTĚTE TAKÉ: BAZ LUHRMANN HODLÁ PŘEPSAT DĚJINY A ZNOVU OŽIVIT PŘÍBĚH JOHANKY Z ARKU. O HLAVNÍ ROLI MÁ ZÁJEM HVĚZDA HITU THE LAST OF US
Foto: Falcon Filmaři, kteří s tvůrčím přístupem k této novice zariskovali, by tak potenciálně znovu mohli etablovat průlomový styl podobných kousků. Hororem 28 let poté totiž nic nekončí a ani téměř nenavazuje na předešlé dva filmy – 28 dní poté (Danny Boyle), 28 týdnů poté (Juan Carlos Fresnadillo). Naopak tím startuje nová trilogie , jež představí druhý díl s podtitulem The Bone Temple už příští rok. Ujme se ho režisérka Nia DaCosta a pozor, možná by se mohl ukázat i představitel původního hlavního hrdiny kurýra Jima, Cillian Murphy , který tehdy se snímkem udělal obrovský krok ke hvězdné kariéře.
Odpůrci roztahaného děje do několika filmů se ale nemusí bát. Prostor pro rozvíjení příběhu si filmaři vyčlenili dostatečný, 28 let poté končí trochu prazvláštně, takže vlastně stejně, jako začíná. Ačkoliv se žánry, subžánry, tempo i atmosféra mění neustále v průběhu celého snímku, od začátku mu vládne jeden společný jmenovatel - vůbec nic neodpovídá klasickým postupům, a nejspíš tedy ani očekáváním diváka, které tvůrci nastavili v nedávném traileru.
https://www.youtube.com/watch?v=mcvLKldPM08
Hypperrealita, silný vizuál a společenská kritika Namísto děsivého zombie apokalyptického krvavého hororu, kde lítá jedna mrtvola za druhou, filmaři servírují coming of age drama doplněné o hororové lekačky a thrillerovou atmosféru. Laťku podivnosti nasazují tvůrci hned na startu, kdy se na obrazovce objevují prostřihy z dětského seriálu Teletubbies, které v kombinaci s očekáváním příchozích hrůz působí skutečně strašlivě.
K mnohým podobným referencím se pomocí prostřihů obrací k fiktivním i archivním dokumentárním záběrům, které evokují zpravodajský obsah, záběry z bezpečnostních kamer či z historických událostí . Tento pseudoarchiv tak vytváří dojem mediální hyperreality, jež společně s působivou hudbou a neustálým opakováním v divácích buduje iluzi realismu.
Boyle tím potvrzuje nejen originální styl svých snímků, ale konstruuje tak i jakýsi reflexivní komentář společnosti . Ukazuje totiž jakousi davovou paniku a blížící se kolaps civilizace , atmosférou tak připomíná například poměrně nedávné události koronavirové pandemie . K silnému vizuálu jistě přispívá i fakt, že byl obraz zčásti natočený na iPhone.
Foto: Falcon V centru tohoto bizarního chaosu plného strachu z izolace a nových mocenských řádů a ideologií, se ocitá mladý hlavní hrdina, Spike. Ten se po boku svého autoritářského otce Jamieho vydává z ostrova, kde bydlí komunita přeživších (jež sama občas působí spíš jako sekta), na nebezpečnou pevninu, která zůstala ve spárech nyní už zmutovaných nakažených .
I zde lze objevit paralelu k současnému světu – zamořená Británie vyobrazená jako osamocená a zbytkem Evropy nechaná na pospas mrazivému osudu nápadně připomíná post-brexitový stav. Boyle s Garlandem tak znovu dokazují, že i zdánlivě plytké snímky můžou mít silnou tematickou hloubku a strefovat se do palčivých otázek současnosti.
Foto: Falcon Foto: Falcon Foto: Falcon Foto: Falcon Foto: Falcon Memento mori To se jim daří i v případě emocionální roviny postav, kterou nejdřív staví na poutu mezi otcem a synem. Stejně jako v předchozích případech i tuto linku vzápětí smetávají ze stolu, když za pomoci jediné výrazné ženské postavy, matky Isly, snímek mění v srdceryvné psychologické drama pojednávající o tématu dospívání, smrtelnosti a věčnosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KATASTROFICKÉ FILMY K PŘIPOMENUTÍ VÝROČÍ ÚDAJNÉHO KONCE SVĚTA: DEPRESIVNÍ PLANETA, BRUTÁLNÍ AMERICKÁ OČISTA I ZTRACENÝ CILLIAN MURPHY
Právě v těchto momentech je nejvíc patrné skvělé herecké obsazení. A to od brilantní nemocné matky v podání Jodie Comer , přes mladý talent Alfieho Williamse (Spike), až po neskutečného Ralpha Fiennese , jehož postava podivínského doktora Kelsona přináší ono vytoužené hororové znepokojení. Skvělým osvěžením je také postava mladého švédského vojáka Erika (Edvin Ryding), která do snímku přináší nečekaný humor píchající do vosího hnízda povrchnosti současné společnosti.
Foto: Falcon Novinka 28 let poté má tak rozhodně co nabídnout, a to včetně obrovského potenciálu kvalitní žánrové trilogie. U filmu se rozhodně nejde nudit, je plný novot a funkčních nápadů, které ale na některé konzervativnější diváky můžou být už zkrátka „trochu moc“. Jako příklad nejspíš poslouží samotný konec, kde se objevuje ikonický herec Jack O‘Connell (Skins, Nezlomný). Spíš než jako lákadlo na další díl ale působí jako alternativní (a prazvláštní) konec jinak podařeného kousku, na který stojí za to zajít do kina.
Filmaři se nebáli riskovat, scénářem jsou schopni oslovit více generací a dobře naplňují i základní požadavky hororového žánru – zneklidnit (funkční jsou zejména scény s hlavami urvanými z těl i s páteří či doktor Kelson škrábající z lebek poslední zbytky masa). Nejen pro své původní specifické žánrové zaměření, ale právě i pro toto originální pojetí 28 let poté dozajista není pro každého. Tato rozpolcenost a polarizace publika je cítit už v sálech kin. Někteří si film zamilují rovnou, jiní ho (nejspíš) budou už od prvních pár momentů nenávidět.
https://youtu.be/mWEhfF27O0c?feature=shared
Zdroje: Autorský článek, Netflixer