<p><em>„Německo je zemí piva?“</em> táže se na videu dívka. <em>„Ale hov*o! Česká republika je hlavní zemí piva!“</em> odpoví <strong>Liam</strong>. Právě toto video má na Instagramu už přes milion zhlédnutí a velké ohlasy sklízí také od Čechů.</p> <blockquote class="instagram-media"> <div> <div> <div></div> <div> <div></div> <div></div> </div> </div> <div></div> <div><a href="https://www.instagram.com/reel/DIQyFeYIvjQ/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" target="_blank" rel="noopener noreferrer"></a></div> <div> <div><a href="https://www.instagram.com/reel/DIQyFeYIvjQ/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Zobrazit příspěvek na Instagramu</a></div> </div> <div></div> <div> <div> <div></div> <div></div> <div></div> </div> <div> <div></div> <div></div> </div> <div> <div></div> <div></div> <div></div> </div> </div> <div> <div></div> <div></div> </div> <p><a href="https://www.instagram.com/reel/DIQyFeYIvjQ/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Příspěvek sdílený Beers With Liam (@beers_with_liam)</a></p> </div> </blockquote> <p></p> <p>Lidé kvitují i to, jak Liam <a href="https://www.instagram.com/p/DKzAj_1oGIT/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vysvětluje</a> princip pivní pěny. U zahraničních zákazníků se totiž objevují názory, že pivní pěna je pouze vzduch a za to se přece nemá platit. <em>„Tohle je to, čemu říkáme suchá pěna. Ta vzniká uvolňováním oxidu uhličitého z nápoje. A je to vzduch – doslova jen vzduch,“</em> ukazuje po nalití plechovky coly.</p> <p><em>„A tohle je mokrá pěna, typická pro plzeňské pivo. Mokrá pěna vzniká, když pivo čepujete pomalu. A tahle pěna u Pilsner Urquell tvoří téměř 50 procent samotného piva. Díky bílkovinám, které obsahuje, zůstává pivo stabilní a pěna ho udržuje dobře nasycené,“</em> vysvětluje. V jiném <a href="https://www.instagram.com/p/DJWgP5uIGw2/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">videu</a> reaguje na záznam mladé ženy, která odmítá zaplatit za pivo, protože jí pěna připomíná "ice cream". <em>„Představte si, že byste šli za kuchařem a řekli mu, že nechcete žádnou sůl a pepř na jídle. Ta pěna přináší veškerou chuť a aroma do piva. Když tam není pěna, tak je to pivo o ničem,</em>“ dodal výčepní, kterého na Instagramu najdete pod profilem <a href="https://www.instagram.com/beers_with_liam/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">beers_with_liam</a> nebo v jeho podniku Krog Axet v Göteborgu.</p> <h3>Na světě je přes 500 proškolených tapsterů</h3> <p>Špičkoví tapsteři dostali školu přímo od mistrů řemesla z Plzně a dokážou tak čepovat stejně kvalitně jako výčepní ve vyhlášených podnicích v Česku. Data navíc ukazují, že tapsteři díky získaným znalostem dokážou do „svých“ hospod přitáhnout další hosty.</p> <p>V Plzni už proškolili více než 500 tapsterů z 20 zemí světa. Pivovar do programu investoval 35 milionů korun. <em>„Náš ‚Tapster program‘ začal v roce 2016 a každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní. Ty už neoznačujeme jako Brewery Tapsters, ale pomáhají nám šířit českou pivní kulturu v dalších místech, kde se také čepuje Pilsner Urquell nebo Kozel,“</em> uvádí <strong>Kamil Růžek</strong>, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.</p> <p>Tapsteři projdou kurzem zaměřeným na historii plzeňského piva, učí se o surovinách, výrobě a jak správně pečovat o pivo v hospodě. Samozřejmě musí také zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko.</p> <div class="citace"> <p class="citace__text">Ve finále kurzu se tapsteři postaví tváří v tvář náročným českým štamgastům a absolvují plnohodnotné směny v některé z vyhlášených plzeňských pivnic, například U Salzmannů, Na Parkáně, U Švejka nebo v Lékárně.</p> <p class="citace__author">Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy</p> </div> <p>Data potvrzují, že tapsteři díky získaným dovednostem zlepšují kvalitu čepovaného piva, umí přitáhnout další hosty a zvyšují prodeje piva v podniku v průměru o 15 až 20 procent, ale v některých případech i o polovinu. <em>„Když čepujete vynikající pivo a dodržujete nejvyšší možné standardy, lidé si to mezi sebou řeknou. A díky tomu získáváte další zákazníky,“</em> doplňuje tapster <strong>Jakub Michalczuk</strong> z polské restaurace Stacia Food Hall v Gdaňsku, kterému se po absolvování kurzu v Plzni podařilo zvýšit prodeje piva více než čtyřnásobně.</p> <h3>Kam na správně ošetřené pivo v zahraničí?</h3> <p>Nejvíce proškolených tapsterů působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii, ale českou pivní kulturu šíří i v Koreji nebo Japonsku. Takže na tapstera narazíte nejen v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru. <em>„Plzeňské pivo je ve světě pojem. A my chceme, aby si ho mohli lidé v zahraničí vychutnat tak, jako by byli v Česku. S naším pivem tak vyvážíme i českou pivní kulturu a naši proškolení tapsteři jsou jejími ambasadory,“ </em>uzavřel Kamil Růžek.</p> <p>Plzeňský Prazdroj přitom usiluje, aby tapsteři obsluhovali nejen v tankovnách, kterých nyní v Evropě funguje přes 160, ale i tam, kam vyváží sudové pivo. Plzeňský Prazdroj exportuje své výrobky do zhruba 50 zemí celého světa.</p>
