CENTRUM.CZ > ArmádníZpravodaj.cz > dnes, 16:31

Írán poprvé odpálil ultratěžkou balistickou raketu Sejil s kazetovou municí. Jediná pokryla území o průměru 16 km

Sdílet

Íránská kazetová munice dopadnuvší v Izraeli

Zdroj: Zdroj fotografie: Izraelské ozbrojené síly

Izraelská obrana se nedokázala vypořádat s íránskou balistickou raketou Sejil nesoucí kazetovou hlavici, která pokryla v průměru 16 km.

Zatímco Izrael drtí Írán výhradně letectvem, ten mu odpovídá balistickými raketami, proti nimž se sice bránit umí, ale ne 100%, a navíc protivzdušnou obranou židovské země často projdou. Íránský zbrojní program je v tomto směru poměrně vyspělý, a redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala, že mělo 19. června 2025 také poprvé dojít k odpálení ultratěžkých balistických raket Sejil osazených kazetovými hlavicemi, což je pro Izrael pořádný „průser“.

Kazetová munice škodí i desítky let po dopadu

V řadě už dvanáctá vlna operace „Pravdivý příslib 3“, kterou Írán započal krátce po izraelských útocích, začala odpálením ultratěžkých dvoustupňových raket Sejil dlouhého doletu. O jaké přesně se jednalo, jasné není, ale existují ve třech variantách – Sejil-1, Sejil-2 a Sejil-3, potvrzuje Wikipedia. K útoku na Izrael by však mohla posloužit kterákoliv z nich.

Základem je totiž „jednička“ s dosahem až 2 400 km o hmotnosti 22,5 tun, z čehož tvoří bojová hlavice až 1 500 kg, ale může být i menší – zřejmě na úkor doletu. Nejkratší vzdálenost mezi Izraelem a Íránem je přitom necelých 1 400 km, takže je jasné, že není potřeba dolet hnát do maxima. U „dvojky“ potom nejsou známy žádné podrobnosti ani rozdíly, ale možná jde jenom o návazné testování základního modelu, a rovněž by měla být dvoustupňová.

„Trojka“ je potom třístupňová a mnohem monstróznější, jelikož může vážit až 38 000 kg a její dolet je udáván na 4 000 km, což znamená, že ho zvládne až do Evropy. To však není aktuální a nedávalo by smysl ji nasazovat proti Izraeli, ledaže by se tenčily zásoby ostatních raket. Přesnost je zřejmě stejná u všech z nich, tedy kolem 50 metrů, což vůbec není špatná hodnota.

Zajímavé přitom je, že kromě klasické hlavice u ní měl Írán použít také kazetovou, která se dle velitelství Izraelských obranných sil roztrhla ve výšce přibližně 7 kilometrů) a uvolnila odhadem asi kusů 20 submunice, uvádí theTimesOfIsrael. Každá z ní obsahovala asi 2,5 kg výbušnin a byla roztroušena v oblasti o průměru přibližně 16 km.

To vychází na zhruba 0,8 submunice na každý kilometr, což je obrovské riziko nejenom pro vojáky, ale také pro civilisty. Její zachycení bylo velký problém, Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že mnohé země kazetovou munici právě z tohoto důvodu zakázaly, jelikož se může nacházet teoreticky kdekoliv, přičemž ne vždy po dopadu exploduje. Nebezpečí může tím pádem představovat i desítky let po dopadu hlavně pro civilisty.