V nedávné studii bylo zjištěno, že mnoho mladých lidí z generace Z se raději vyhýbá pozicím středního managementu kvůli stresu, který s sebou přinášejí, a protože nenabízejí výrazně vyšší odměny. V praxi však těmto pozicím hrozí zánik. Nedávné hromadné propouštění ve společnosti Microsoft, které se týkalo 9 000 zaměstnanců, se týkalo především těchto středních manažerů a tento trend se opakuje v mnoha dalších technologických společnostech.
S odůvodněním, že chtějí zjednodušit podnikovou hierarchii a snížit počet vrstev, aby se zefektivnilo rozhodování, propouští mnoho společností pracovníky, kteří kvůli svým dalším povinnostem vydělávají více, než je průměrná mzda. Tato strategie nesleduje pouze efektivitu, ale také snížení mzdových nákladů.
Za tímto krokem ke zploštění hierarchie a odstranění mnoha šéfů může být složitější plán: zvýšit odpovědnost zaměstnanců, aniž by se zvýšily jejich platy. Microsoft tento argument použil při nedávném propouštění a Google snížil počet míst viceprezidentů a manažerů o 10 %. Úlohu středních manažerů kritizoval také Amazon.
Případ Amazonu: Přenesení odpovědnosti do rukou zaměstnanců
Generální ředitel společnosti Amazon Andy Jassy, známý kontroverzním požadavkem na návrat do kanceláře poté, co slíbil trvalou práci na dálku, vyjádřil frustraci z manažerů, kteří na sebe berou příliš velkou odpovědnost. V nedávném rozhovoru Jassy uvedl, že se rozhodl přenést více odpovědnosti na zaměstnance, kteří skutečně vykonávají práci.
Nezisková organizace Generation, která se zaměřuje na trh práce, upozornila, že mnoho zaměstnavatelů nyní vyžaduje dva nebo tři roky praxe na vstupních pozicích, které nabízejí nižší platy:„požadavky na přijímání zaměstnanců se zvýšily„.
V praxi mnoho podniků snižuje počet pracovních míst ve středním managementu. Argumentují tím, že tyto hierarchické pozice zpomalují rozhodování, ale zároveň se jedná o lépe placené pozice a společnosti se snaží snížit náklady na zaměstnance, aby maximalizovaly výnosy investorů. Příkladem je Amazon, který dává větší odpovědnost řadovým zaměstnancům.
Co se nyní stalo ve společnosti Microsoft
Před několika týdny Microsoft oznámil masivní propouštění, které se dotklo řady vývojářů, zatímco se společnost chlubí, že její umělá inteligence umí programovat. Nyní oznámila propuštění dalších 9 000 zaměstnanců, jak se proslýchalo.
Vedení společnosti BI sdělilo, že cílem těchto propouštění bylo snížit počet středních manažerů. Microsoft tvrdí, že chce zvýšit „rozpětí kontroly“, tj. počet zaměstnanců, kteří podléhají jednotlivým manažerům.
Časopis o lidských zdrojích vysvětlil, že několik vedoucích pracovníků Microsoftu hodnotilo poměr technických pracovníků a netechnických funkcí, zejména produktových a programových manažerů. Cílem společnosti je „vychýlit rovnováhu ve prospěch těch, kteří tvoří, nejen těch, kteří dohlížejí“.
Předchozí případy společností Google a Meta
V prosinci Sundar Pichai prozradil, že společnost Google snížila počet viceprezidentských a manažerských pozic o 10 % s odkazem na potřebu větší agility a produkce na hlavu. Společnost Meta rovněž zpochybnila roli středních manažerů. V období masového náboru zaměstnanců se říkalo, že k postupu na vyšší pozici v Metě stačí najmout více lidí, a stát se tak manažerem nového týmu.
Při některých hromadných propouštěních Zuckerberg tvrdil, že se společnost snaží zefektivnit rozhodování zjednodušením stávajících hierarchických procesů. Kromě těchto technologických firem snížila Citi svých 13 úrovní řízení na osm, zatímco UPS propustila 12 000 ze svých 85 000 manažerů.
Pro střední manažery nenastaly dobré časy
V prosinci loňského roku upozornil server Yahoo! ve svém článku, že v posledních dvou letech dochází v amerických společnostech k rychlé restrukturalizaci podnikové hierarchie. Ve jménu „zploštění“ vyhlásily válku středním manažerům a zrušily mnoho pozic. Dokonce i Mark Zuckerberg tuto práci zesměšnil jako „manažery řídící manažery, manažery řídící manažery, manažery řídící manažery, manažery řídící manažery, manažery řídící lidi, kteří dělají práci“.
Harvard Business Review tento fenomén analyzoval v nedávném článku: „Objevila se nová varování před zánikem této role. Společnost Gartner předpovídá, že do roku 2026 bude 20 % organizací využívat umělou inteligenci ke zploštění své organizační struktury, čímž dojde k odstranění více než poloviny dnešních pozic středního managementu“.
Zároveň se objevují zprávy varující, že tato role není snadná: průzkum Gallupu před několika týdny odhalil, že manažeři zažívají nejstrmější pokles angažovanosti ve svých firmách a cítí se vyhořelí.
Publikace varuje, že aby si organizace udržely konkurenceschopnost v éře umělé inteligence, musí snížit byrokratickou vzdálenost mezi vrcholovým managementem a koncovými zákazníky, což umožní větší agilitu a schopnost reagovat.
Zároveň se však tvrdí, že střední manažeři nikdy nebyli důležitější: „Střední manažeřimají jako spojovací článek mezi zaměstnanci v první linii a vrcholovým vedením přímý přístup k informacím o zákaznících. Mají jedinečnou možnost odhalit změny v potřebách zákazníků a předat tyto důležité informace vedoucím pracovníkům“.
Deník Forbes navíc dlouhodobě upozorňuje, že za tímto trendem stojí i ekonomická motivace. Střední manažeři jsou lépe placeni než pracovníci v první linii, kteří mají nižší příjmy. Na druhou stranu tentýž časopis vysvětluje, že studie ukazují, že zaměstnanci jsou více motivováni, pokud mají větší pocit odpovědnosti za svou práci – jinými slovy, pokud za sebou nemají středního manažera.