CENTRUM.CZ > Proboha! > 17. 6. 2025, 07:00

My v Brně se nebojíme!

Sdílet

Zdroj: Proboha!

V Brně se koná již několikátý ročník festivalu Meeting Brno. Je to naprosto mimořádná událost. Obsahuje různé formy komunikace od přednášek, besed a diskuzí přes divadelní představení, balet, koncerty a prohlídky historických prostor až po procházky po historicky volajících místech, pochod smrti naopak a spoustu dalších aktivit. Jsem hrdá, že zrovna mé město něco takového pořádá.

Za vynikající zásluhy o ochranu lidských práv udělilo Sudetoněmecké krajanské sdružení cenu za lidská práva organizátorům brněnské Pouti smíření festivalu Meeting Brno jako uznání za jejich úsilí o ochranu práv a kulturní rozmanitosti národnostních skupin a etnických menšin v Evropě. V odpovědi na to pozvali zástupci Meeting Brno členy Sudetoněmeckého krajanského sdružení na příští ročník festivalu. Z Brna totiž v prvních poválečných dnech putoval průvod německých civilistů – žen, dětí a starých lidí – směrem k Rakousku.

Nesměli si skoro nic vzít s sebou, šli pěšky dnem i nocí, mnozí byli vyčerpaní, ale museli pokračovat v cestě a lidé z obcí, jimiž procházeli, jim nesměli dát ani napít vody. Mnoho jich cestou zemřelo. Na památku tohoto pochodu smrti se v začátcích konání Meeting Brno konal stejný pochod Pouť smíření. Teď se jde opačným směrem. Z Pohořelic, které leží v polovině cesty od Brna k hranicím, se symbolicky putuje zpět do Brna – jako omluva a pozvání k návratu.

Odkud se vzalo spojení o pravdě, která vítězí?

Pozvání Sudetoněmeckého krajanského sdružení na příští ročník festivalu dokonale ladí s celkovou myšlenkou. My v Brně se nebojíme. Už jsme se omluvili a káli. Víme, že se naši předkové nezachovali správně. Byli krutí a nelítostní. Lze to pochopit, ale je třeba se za to omluvit. Pro budoucí dobré vztahy potřebujeme vyřešit všechny kostlivce ve skříních a staré stíny ve vztazích. Bernd Posselt ocenil odvahu české společnosti reflektovat i sudetoněmecké oběti: „Rány se neléčí tím, že se člověk fixuje na vlastní osud. Rány se léčí společně. Vrátili jste nám kousek vlasti.“

Pamatuju si, jak moje maminka se po revoluci bála, že bychom mohli přijít o dům. Bydleli jsme totiž v pohraničním městě v domě, který byl Němcům po válce zabaven, a náš dědeček ho koupil. Maminka prý slýchala, že v pohraničních obcích se někdy objevili bývalí majitelé domů – jen na chvíli se zadívali na domy a zahrady, v nichž kdysi žili a které jejich předkové vlastníma rukama postavili. Některé nynější majitelé pozvali dovnitř, nabídli kávu, provedli po hospodářství a vlastně se spřátelili. Jiní noví majitelé nemovitostí se schovali a návštěvě dveře neotevřeli. Báli se. Tenhle neodůvodněný strach už způsobil mnoho zla. Benešovy dekrety nebyly spravedlivé ani tehdy a dnes slouží už jen ke strašení. Vyvolávat strachy a nejistotu je vždy cílem těch, kdo by rádi uchopili vládu pevnou rukou. Pomáhá jim to. Potlačit demokracii pomocí strachu je docela účinná metoda.

Vážím si každého úsilí, které napře síly proti takovým strachům. Jsem opravdu hrdá na Meeting Brno, protože staví mosty místo zdí, koná pouti smíření a vyvolává dialog. To je fakt Boží.